Krásná Dominika, růžová perla jadranská,
málem si sáhla v Praze na tramvaj
z perly se střípky mohly stát

Krásná Dominika měla to štěstí v neštěstí,
že jsem šel právě těsně vedle ní,
po nejkrásnějším náměstí

Krásná Dominika, nadále krásou viniká,
v poslední chvíli jsem ji stáhnul zpět
Spadla mi do rukou Domíí-nika ááá

Krásná Dominika, na místo písně labutí,
spustila na mě svou výřečnost,
s nápadně jižní příchutí

Krásná byla Dominika a já byl náhle pro smích všem
ne ze slov, ale z gest jsem pochopil,
že jsem ji objal neprávem

Čau, čau Dominiko, ještě, že tvou řeč neumím
jen jedno slovo, kterým loučím se, 
tomu snad každý rozumí

Čau, čau Dominiko, naštěstí dneska schůzku mám,
se svojí vyšehradskou uličkou
za kterou s chutí utíkám

Krásná Dominika, růžová perla jadranská,
snad se už na ulicích rozhlíží
Ať dlouho zdráva je Domíí-nika ááá.