Emi
V zákoutí duší a špíně svědomí
C
tam v prachu města bydlí milión slepých milenců
D Emi
a prosí ať ještě jednou jak ptáci vzlétnou
Hnízda si staví ve větvích
C
v pahýlech koruny stromů, co listí dávno nemá
Ami D Emi
na slunce křičí plameny, ať město očistí.
G D Ami Emi
Jen sirkou škrtnout, oheň už hoří
G D Ami Emi
z chrámů je popel, město se boří, plameny, plameny.
C Emi
Krysy utíkají a jenom plameny, plameny,
D G
někdo se ohlédnul: jak bílej přízrak.
D Ami
R: Z plamenů dívka vychází
Emi C G
v náručí syna s očima mýma, jak boží dítě
D Ami
Z plamenů dívka vychází
Emi C G
zrozená pro mě z plamenů ohně, bohem i ďáblem
D Ami
Z plamenů dívka vychází.
Královna noci a kněžka myšlenek
z představy ve snech zrozená
vzácná a jediná mezi ženami.
Z popela hrdá teď hlavu zvedá
kráčí stoletím, oheň má místo věna
jako Johanka, jako bezejmenná žena plameny, plameny
krysy utíkají a jenom plameny, plameny
někdo se ohlédnul: jak bílej přízrak.
R: