C                         G
1. Bylo ráno jen z šedivejch mračen
         F                C
   já se cítil jak raněný ptáče
        Ami          Dmi          G
   samá krev, bez křídel a hrozně sám.
          C                    G
   Den se táhnul, jak smuteční páska
         F                    C
   to se stává, když bortí se láska
           Ami           F           G
   všechno kolem bludnej kruh připomíná.
              C                     G
   A pak jsem slyšel, jak z pohádky zvony
         F              C
   partu kluků a kytary tóny.
              Ami          F           G
   Přisedni k nám, jeden z nich mi povídá.

          C                    G
R: No tak zpívej, když teče ti pláč
         Ami                F
   věčný trable a smůlu jen máš
         C                 G
   žádný esa, jak hazardní hráč
         C         G
   další hru prohráváš.
      C                    G
   Co na tom, že ti neladí hlas
          Ami                    F
   zpíváš srdcem, v tom tisíc je krás
             C                  G
   smejváš z duše svůj staletej strach
             C               G
   jseš jako z tónů hvězdnej prach
                C
   tulák po hvězdách.

2. Dnes už vím, že nebyl to zázrak
   parta kluků, co přišli mi zahrát
   člověk k člověku se takhle zachová.
   Každej z nás má nějakej  svízel
   černý ráno, kdy radši by zmizel
   potom hledá někde v nás tónů pár.
   Starý banjo, jež má rezavý struny
   partu kluků, co basa jim duní.
   Potom řekneš: smůlo věčná, čert tě vzal.
R: