Co dřímá v nás

Marta Kubišová

Má sada karetní
svůj rub a taky líc.
Má lístek okvětní
čas krásy na měsíc.
Má kůže pod šminkou
své vrásky - svědky zkáz
všech zkáz.
To znát a žít
znamená skrýt
co všechno dřímá
co všechno dřímá
v nás.

Je každý nový cíl
i místem loučení.
I v setkáních vždy byl
dech příštích loučení
jen úsměv figurín
je stálý - je v něm mráz.
To znát a žít
znamená skrýt
co všechno dřímá
co všechno dřímá
v nás.

Co dřímá v nás?
A proč tu hráz
náš tváří pás spoutává?
Vlastní tvář zůstává netečná.
Tak dá se žít
tak dá se žít.
A mít svůj klid
a kráčet beze jména.

Má sada karetní
svůj rub a taky líc.
Má lístek okvětní
čas krásy na měsíc.
Má kůže pod šminkou
své vrásky - svědky zkáz
všech zkáz.
V tom žít - to znát
znamená dát
alespoň jednou
všechno co zbývá v nás.