D F#mi F#7 Hmi G
1. Vaříš mi čaj a zahříváš dlaň, říkáš mi taj děvče ledový.
D A
Chceš, dám ti aspirín nebo polibek,
Hmi G Gmi
přej si teploměr, dálky hvězdných sfér.
D A
či slůvka prostá, všechno mám, zkus jen roztát,
Hmi
vždyť já tě neznám, tak nás už seznam,
G Gmi
chtěl bych ti jméno dát.
D A
R: Štěstí, tak mi říkej a budu tát.
G D A
Štěstí, co jsi zved v náručí.
D A
Štěstí, tak mi říkej a měj mě rád.
G Gmi D A G
Štěstí, co smát se naučí.
2. Cestou nejtišší, co zapadal sníh,
k lidem bosá jdou a pláčou v závějích.
Štěstíčka schoulená, která jsou největší,
co příště nepřijdou, která jsou jediná
a tam, kde je malý dům, však lidé jsou laskaví,
a z lásky tišší, snáze slyší jak v snách se zastaví.
R1: Štěstí, věčný poutník, co rozdává
Štěstí za tvou dlaň, dá ti svou
Štěstí, v něžnou lásku ti roztává
Štěstí, to je sen o nás dvou
D A G D
R: ... co smát se naučí.