Baccardi

Lenka Filipová

Jak krásný podvečer
oceán studený
jsem nemanželské dítě
průšvihu a štěstěny

Budem si navždy věrní
já jemu a ty jí
a o útes se duše rozbíjí

Zní to tak jednoduše
chutná jak pelyněk
já slyším trochu hluše
slova, cos mi řek

Když naplavené dřevo
se v dešti rozhoří
mám baccardi a svět se nezboří

Ani já nejsem maják
co ti svítí v tmách
jenže mám písek všude
ty jenom na botách

Budem si navždy věrní...

Zní to tak jednoduše...

Budem si navždy věrní...

Jak krásný podvečer
oceán studený
jsem nemanželské dítě
průšvihu a štěstěny

Už nepřiznám ti nikdy
co dals´ mi toho dne
měla jsem písek v duši
v botách ne...

Měla jsem písek v duši
a ty ne