D
1. Já si myslel kdysi dřív, že znám už svět,
             G             D  A
   když znám bar a potlesk lóží.
   D
   Jednou spálen od kopřiv a řek jsem hned,
         G         D                A
   ohně žár teď už znám, ale to byl klam!

   D
R: Jak jdem tím zdejším světem,
   G
   uniká nám, v čem se pletem,
   A                           Hmi  G
   a jen zřídka najdem vlastní kaz, to možná.
   D
   Jak rostem, marná sláva,
   G
   cosi dál nám našeptává,
   A                          Hmi
   že slunce, hvězdy, měsíc i čas,
          G          F#mi
   vše se točí kolem nás.
   Emi      D      A        D
   A pak tu nejsme a stejně svítá.

2. Já se s pýchou chlubil tím, že mám tu čest
   dívky znát, ač neznám žádnou.
   Pak jsem říkal, že už vím, jak úspěch nést,
   že už znám i sebe sám, ale i to byl klam!

   D
R: Jak jdem tím...

R: (Pomaleji) Jak jdem tím...