Slon

Karel Plíhal

        A             Gadd9 A     G D6          A 
1. Jsem slon a ty jsi porce-lán a život se mnou je pech 
      A             Gadd9 A     G  D6            A 
   Co můžu, vždycky podě- lám a hledám tě v těch střepech 
     Ami     G   D9/F#            Fmaj7         Esus4 E 
   A nosím si tě po kapsách, bejt Nezval, dodám ještě 
   A          Gadd9 A       G D6          A 
   Jako by mi okap  sáh' za límec prsty deště 
 
   Ami G D9/F#  Fmaj7 Esus4 E 
 
   A          Gadd9 A       G D6          A 
   Jako by mi okap sáh' za límec prsty deště 
 
2. Nosím si tě v ubrousku a s požehnáním Božím 
   Dnes v noci kousek po kousku z těch střípků si tě složím 
   A abys mohla do světa, je třeba vdechnout duši 
   Leč dech tě zase rozmetá a vzkříšení se ruší 
   Leč dech tě zase rozmetá a vzkříšení se ruší 
 
3. Nosím si tě v příšeří mé růžolící dlaně 
   A až mi jednou vyměří u brány základ daně 
   Tak odevzdám jim hromádku tvých střípků ze své pěsti 
   A v nebi řeknou: V pořádku, vy máte z pekla štěstí