O blechách a tak

Karel Plíhal

               Ami                  Emi
1. Jsem starý penzion pro osamělé blechy,
              Dmi                        E
   ne každá blecha má to štěstí, že má chotě,
             Dmi                          E
   celé dny poslouchám ty jejich marné vzdechy,
              Dmi      D#dim     E
   všechny se upíjejí někde o samotě.

2. Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
   v předvečer svatební to pro ni rána byla,
   zapíjel svobodu a chlastal jako duha
   a krevní destička mu v krku zaskočila.
    G      C        G        Ami       Emi
R: Tyhle tragédie bleší vás jistě nepotěší,
       F                G     C G
   buďme k nim trochu vlídnější,
            C            G       Ami         Emi
   vždyť i lidé krev si pijí a, koneckonců, žijí
       F             G     E
   a svět je stále krásnější.

3. A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
   jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
   pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
   skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.

4. A blecha Renata je osamělá matka,
   starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
   to jehně zavedli na nedaleká jatka,
   co nocí proplakala na mém levém stehně.
                 F     G     C F G C
R: + a svět je stále krásnější ...