Když na pavouka sedne blues

Karel Plíhal

        A           D    D#Dim     E                 A E
1. Když na pavouka sedne blues, tak přestane tkát sítě,
     A           D D#Dim E           A
   zaleze si do kouta a pláče jako dítě,
     D           A        H7          E
   vybrečí se, vysmrká se do mušího křídla
   A            D  D#Dim       E        A
   a pustí se s novou vervou do shánění jídla
   A            D  D#Dim       E        A
   a pustí se s novou vervou do shánění jídla.

2. Když na verlybu sedne blues, tak ponoří se ke dnu
   a když to není zrovna v lednu, klidně si k ní sednu,
   polechtám ji bublinkama, poplácám po hřbetě
   a je opět spokojená v tom verlybím světě
   a je opět spokojená v tom verlybím světě.

3. Když na papouška sedne blues, tak vykašle se na zob
   a pod zobák si zanadává v rámci slovních zásob
   a pak se vrhne na mrkvičku, pokud jsme mu dali
   a zase je to ten papoušek, tak jak jsme ho znali
   a zase je to ten papoušek, tak jak jsme ho znali.

4. Když na člověka sedne blues a všechno na něj padá,
   zakoupí si láhev vína tklivé písně skládá,
   smutek ho však nepřestane pod srdíčkem bodat,
   dokud se mu nepodaří aspoň jednu prodat,
   dokud se mu nepodaří aspoň jednu prosadit.