G C
1. Rostou nám tak jako houby po dešti
Emi D G
koženej úsměv, támhle dou
a cizí zadky přeleští, potom se
dlouho klaní
C D
dobře ví, že se to vyplácí
C G D
zvládnou dva nebo třia na počkání
G
R: Kdo si nechce hubu spálit
C G D
Stará pravda zní to každej ví
G
Musí mlčet a nebo chválit
C G D G
kdo to nechápe ten si za to může sám
2. Kolikrát dostanu ještě do zubů,
než mi to dojde
diplomat niky nebudu, občas to
vážně schytám
koupil jsem tak, jako prodávám
nelžu vám a tak v tom pořád lítám.
R: Kdo si nechce....
3. Jednou nám to bůžek pravdy spočítá
a naše hříchy pozemský
do pytle dá a zamíchá - nastane
dlouhý ticho
R: Kdo si nechce...