Neklaunova zpověď

Jan Vyčítal

        E
1. Já zřídka se už s vámi vídám,
   C#mi                        F#mi    H7
   tak se vám teď vyzpovídám, co mám rád
   o místech, která v srdci mám,
                                   E         H7
   na která v Praze vzpomínám, než začnu spát.
      E
   Na síť Úterských potoků
       C#mi                       F#mi   H7
   s věží Gutštejna po boku, tam opodál,
   kde, ač je třeba pondělí,
                                E       E7
   rád bych si v obci Úterý zas pivo dal.
       A
   Zas přejdu náhon od mlejna
     Ami                        E            E7
   a vidím střechy Rabštejna se v slunci hřát,
        A                    Ami
   snad zítra vítr zavěje mě pod Liblín a na Skryje,
        E
   směr Křivoklát.

2. Po Javornici nahoru
   a zase kluky Ryvolů tam potkávám,
   do bedny kopou od whisky
   pak země pro mý tenisky je vratkej prám.
   Teď seděj známí lesníci 
   na Přísednici v seknici a s nima já,
   zas jíme stejný krajíce,
   že okováme zajíce se pábit dá.
   Pak staré kempy pod Vlastcem,
   na Muří nohu jít zas chcem a Zbirožák,
   tam Plivník hraje Vačkáře, mně štěstí stoupá do tváře
   a vlhne zrak.

3. Dál Berounka je béžová,
   po přívalech, věž Tejřova se tyčí tam,
   kde smekám jako prosebník
   a fialovej poustevník jsem snad já sám.
   U rozvědčíka světlo plát
   pak uvidím i místo, které mám tak rád,
   a zadoufám, že Ota Pavel novou
   a moc tlustou knížku začal psát.
   A když ta místa uvidím
   a mému ohni klekne dým, mám v srdci klid,
   už nemám žádnou otázku, jen beru tornu za přezku
     E         H   E
   a můžu jít, dál jít.