C           Gdim  Dmi7         G6
1. Třeba se mi smějte, anebo jak chcete,
     C             Gdim Dmi7       G6
   stejně mi mou pravdu upřít nemůžete,
           C           Gdim    F            D5b/7
   že, ač je to bláznivý, tak nejvíc o mně ví
                         G    C G7/5#(C9)
   polštář, co je na mý posteli.

2. Víc, než všichni z lidí ten polštář do mě vidí,
   klidně se mi kouká do duše,
   vyzná se i potmě, polévá pak pot mě
   když uléhám, nic zlého netuše.
   F                         C#9         C9
R: Ať si věda co chce říká, co se týče snění,
    F                        D9      C#9   C9
   vím, že na těch teoriích kouska pravdy není
    C           Gdim  F        D5b/7
   vysvětlení snadné vědu nenapadne:
                              G    C G7/5#
   že všechny sny si polštář vymýšlí.

3. Velmi často sdílí se mnou špatnou chvíli,
   něžnější být nikdo neumí,
   nikdo neuvěří, že ten pytel peří
       G7                       G#7
   mi víc než všichni lidi, mi víc než všichni lidi,
       G7                       C
   mi víc než všichni lidi rozumí!