Rozhovor

Jan Burian

Slova jsou křehká 
Křehká jako sklíčka 
Pozor kam šlápneš 
Zbyde jemný prach 

Radši teď počkej 
Kroť svůj dech i víčka 
Slova jsou smítka 
Z lékárenských vah

Co teprv věty 
Ano Prosím Věř mi 
Malinko cukneš 
Přetrhne se nit

Korálky zmizí 
V škvírách pode dveřmi 
Najednou jich máš 
Plnej prázdnej byt