Podzim

Jan Burian

Tak svedeme to na podzim
Když vzdalujem se sobě
Když ty sama a já sám sním
O provaze a skobě

Tak svedeme to na listí
Když uschnou naše slova
Ať nikdo jinej nezjistí
Že nechcem začít znova

Tak svedem to na louži
Když jsme se utopili
V hloupostech po nichž netouží
Milenci ani chvíli

Tak svedeme to na vítr
Když hasnem jako svíčky
Pak půjdem zvedat půllitr
Vymejšlet slovní hříčky

Tak svedeme to na mlhu
Když se už hledat nechcem
Na déšť na šedou oblohu
Svedem to Jde to lehce

Tak svedeme to na mrazy
Když studěj naše dlaně
Když polibky jsou úrazy
Co chutnají jen slaně