Když mladý lidi umíraj, tak všichni oči zavíraj, 
a pak si kde co vyčítaj a jenom smutek v duši maj 
Když mladý lidi odcházej, tak všechny stopy zaházej, 
bolest se dere z krku a chce se ti řvát 

Žádnej pláč, žádnej smích, odešli snad do lepších, krajin a míst 

Osudy mladých zmařený, začátky nedokončený, 
a jenom oni sami ví, proč odsuď vlastně odešli 
A jakou vinu máte vy, rodiče dětí bezbranných, 
že jste je na svět přivedli, z ložnic a ze svých postelí 
Bez pomoci nechali jít, oni si nějak poradí, 
tak co se teďka divíte, že byly na vás nasraný