A
1. V mostecký ulici, každej den postála,
E D E
před krámkem vonícím, trálálala lalalála.
A
Vždycky si říkala, na moje soužení,
E D E A
musí bejt koření, to vim, že mám ten lék na lásku brát.
D E A
R: Řekněte, míváte lék na bolest vezdejší?
D E A
Zda vůně mícháte, co touhu konejší?
D E A
Zač mi ho prodáte, najde-li se takový?
D E A
Zač mi ho prodáte, já ho musím mít.
2. Minulý pondělí a pak už nepřišel,
že cestu nenašel, trálálalalalála.
Že cestu nenašel, k našemu líbání,
zbylo jen zoufání, to vim, že mám ten lék na lásku brát.