Jako když utne, čas se v poli zastavil,
nanejvýš nutné na hodinu ztratit cíl.
Úplně všude najednou vlaky zastavily,
něco na tom bude, mně taky docházejí síly.

V časový pasti náhle mě rozbolelo břicho,
po celý vlasti na hodinu mrtvý ticho.
Šedesát minut, vteřiny v masovym hrobě,
necítím vinu, můžu bejt nevěrnej sám sobě.

Nejsem tady, na hodinu jsem zhas,
k slunci zády, čekám na zimní čas.
Jinde ptej se, na otazníky kašlu,
prostě nejsem, generálka na šlus.

Prázdný kapsy na plnym pohřebišti minut,
piju absinth a potom odhodlám se k činu.
A ze všech koutů hodiny jarem zavražděný,
náhle jsou tu, do světabolu vypuštěný.

Nejsem tady…