Dávná píseň

Hradišťan

Někdy si připadám před všemi časy
že oheň byl teprv včera objeven
Ale už zítra začne pálit
Někdy se děsím i vlastní krásy
Tancem a písní ji vyháním ven
Než zrudne nebe a zčernají skály

Dnes je můj svátek kdy začínám tušit
Dnes je můj svátek kdy začínám vědět

Miluji oči které hledají
hledavé, hladivé oči

Někdy si připadám na sklonku časů
a čekám až teskně zavyjí psi
anebo zvony katedrály
Někdy se dotýkám svých vlastních vlasů
svou režnou duši si vyčesat chci
Než zrudne nebe a zčernají skály

Dnes je můj svátek kdy začínám vědět
Dnes je můj svátek kdy přecházím řeku

Tisíce očí má hvězdná obloha
Berte si dokořán berte si oči

Někdy si připadám ledově krásná
A oheň bude až zítra objeven
Ale už včera začal pálit
Učím se nestydět své vlastní krásy
Vem si mne do oka vem si mne vem
Než zrudne nebe a zčernají skály

Dnes je můj svátek kdy začínám vědět
Dnes je můj svátek kdy přecházím řeku
Dnes je můj svátek kdy rozkvetá duha

Miluji oči které hledají
hledavé, hladivé oči