Luka pod Medníkem

Jan Nedvěd

             A
1. Když má člověk v kapse spoustu let
          C#mi
   a nic neví a vlastně hledá svět,
              D
   tak se mu lehce ještě začíná
            A
   a každý ráno znovu a zas.


2. Lehce přejde každej pláč a vztek,
   nic není tabu, nic není na zámek,
   her, malin nezralejch krásnej čas,
   to každý ráno začne zas.

               A       D           A
R: Taky jsem bláznil a utrácel si čas,
             D                     A
   nádherně netušil, že jak voda klouže
    Hmi                    E7
   životem, jak hřebenem vlas,
                   A              D          A
   těch krásnejch lásek, písniček u ohňů a hvězd,
    D         A
   jak je to dávno ...


3. Na stráních Medníka je spousta chat,
   když někdo stavěl, pomáhal každej chlap
   a ženský vařily a balily prsty,
   to když se někdo do ruky sek'.


4. Večer se sneslo dříví, větve a tak,
   občas nám k práci zahoukal na páru vlak,
   my jako děti dřív jsme museli jít spát,
   hádejte, co se zdálo nám.

      D         A
R: + jak je to dávno ...