Kolébkou tvou Česká země 
kvítky jara věnčená, 
míru polí skřivan zpívá, 
srdcem chvívá vlasti má. 

Z kopců, hájů potok spěchá, 
v milý kout s ním srdce pluj, 
tam, kde kvetou lípy sladce 
na zahrádce, kraji můj. 

Zde tvůj rodný domek stojí, 
píseň matky doznělá, 
klepot cepů, tiché zvony, 
chlebem voní víska má. 

Bez ní nejsi v světě ničím, 
hejno husí rozprchlé, 
vrať se zase v rodný svůj dům, 
k našim vrátkům, dítě mé. 

Zde tvůj rodný domek stojí, 
píseň matky doznělá, 
klepot cepů tiché zvony, 
chlebem voní víska má.