Hrej mi chvilku, jestli smím, 
na ten dávný klavír náš. 
Ještě zní prvním dotykem tvým 
Jsi teď slavný virtuóz, 
všechny sály plné máš, 
vzpomínám kolik nocí a dnů 
své sonáty snů 
z lásky´s mi hrál.

Dál, dál, dál, 
musel jsi jít, já vím. 
Z dvou svých snů žít
jedním žít. 

Hrej mi chvilku, smím si přát 
na ten dávný klavír snů. 
Jak jsi hrál v džínách klukovských dnů. 
Teď jsi skvělý, v prstech máš 
křídla křídel koncertních. 
Vzpomínáš, tenkrát lásku jsi mi vdých 
první písničkou svou, 
byla o dlaních mých. 

Dál, dál, dál, 
nesla tě tvá, tvá touha hrát. 
Vím, já vím, že ze dvou lásek svých, 
musel ses jedné jednou vzdát. 

No a tou jsem byla já