Spokojenej kmet

Harlej

1. Zase pocit mám, jako bych snad dostal ránu,
   sotva jsem vstal, jak idiot po dlouhým flámu.
   Dde jsem se vzal, každej se tváří jako v ráji,
   v obličejích stín, asi nevěděj že jsou v háji.
   
R: Já říkám vážení čím dál víc zdá se mi,
   všechno kolem půjde pít.
   Mám silný tušení, že jsem k vám na zemi,
   spadnul z jiný planety.
   Já vím.
   
2. Lítaj vám z huby ňáký divný slova cizí,
   všechno se točí, na to IQ sotva stačí.
   Nemůžu umět mluvit touhle děsnou řeč,
   táhněte někam, váš svět mi prostě nesedí.
   
R: Já říkám vážení...
   
3. Než naučim se řeč toho pitomýho stupidního kmene,
   bude mi sto let a pak snad budu in zaručeně
   spokojenej kmet toho pitomýho pozemskýho kmene
   tak to budu já, já já já já já
   
R: (2x)