Svět náš

Hana Zagorová

Láska na své pouti vesmírem
kříží spousty cest.
Místo, kde se potká s bídou, zlem,
nemůžem’ si splést.
Vždyť ho znáš, je místem tím svět náš.
Tady jdou si vstříc láska s neštěstím.

Vím, kde chystá svoje zásnuby
věčný sníh a mráz
s horkem, které všechno zahubí.
Je to blízko nás.
Potkáváš tenhle pár – svět náš.
Ve svém náručí snoubí mráz a žár.

Mrtvé ticho snadno přehluší
jeden vlídný tón.
Všechna srdce zvonů rozbuší jeho náhlý ston.
Nejlíp zná tuhle zášť svět náš,

kde ticho zápolí s každým tónem zvlášť.

Vím, kde najdeš samý protiklad.
Smrt a vůli žít
nebo milovat a nemít rád,
hladovět - být syt.
Když se ptáš, hledej blíž.
Svět náš má tím místem být.
Hledej, uvidíš.
Když se ptáš, hledej blíž, uvidíš.