Kdo ví, kde usínáš a s kým

Hana Zagorová

Kdo ví, ty neznámý, když dobrou noc tma šeptá mi,
kdo ví, kde usínáš a s kým?
Když knížku dočítám a koukám ven, jak prší tam,
kdo ví, kde usínáš a s kým?

To není fér, že blíž tě nemám znát.
Jak vlastně vypadáš se ptám?
Kdybys tu byl, snad měl bys mě i rád,
tak proč jen nehledáš mě sám?

Kdo ví, ty neznámý, když sen má víčka omámí,
kdo ví, kde usínáš a s kým?
Když svícen zhasínám, tak ptám se jak dny běží nám,
kdo ví, kde usínáš a s kým?

To není fér, že stále nemáš čas.

Vždyť stačí telefon jen vzít.
Nač voláš té, jež získala tě snáz
a možná netouží tě mít?

Kde bloudíš? Kam’s to šel?
Že’s mě míjel, nenašel...
Můj pokoj má sto vůní a moh’s tu se mnou být,
kdybys chtěl.

Kdo ví, ty neznámý, když dobrou noc tma šeptá mi,
kdo ví, kde usínáš a s kým?
Když knížku dočítám a koukám ven, jak prší tam,
kdo ví, kde usínáš a s kým?

To není fér, že stále nemáš čas.
Vždyť stačí telefon jen vzít.
Nač voláš té, jež získala tě snáz

a možná netouží tě mít?

Kde bloudíš? Kam’s to šel?
Že’s mě míjel, nenašel...
Můj pokoj má sto vůní a moh’s tu se mnou být,
kdybys chtěl.