C                                     F 
1. Sbohem stará Anglie  už břeh máš pod mlhou 
                C                         G7 
   už začínají vlny hrát  svou píseň houpavou. 
       C                                F 
   Tak ať už tedy jdou  jó jedna za druhou, 
                  C                  G7             C 
   já budu foukat ze všech sil,  ať plachty víc se hnou. 
 
                                F 
R: Začni větře dout já už musím plout 
                 C          Dmi               G7 
   v dálný zemi australský  prohledám každej kout, 
    C                           F 
   začni větře dout já už musím plout 
                 C                G7         C 
   v dálný zemi australský  svou milou obejmout. 

2. V nejsmutnějším ze všech dní já viděl dívku svou 
   na vládní loď ji odváděli  s pouty na rukou. 
   Moc nehezky jí pad  ten trestaneckej šat, 
   deset tisíc mil nás dělí  však ne napořád. 
R:  
 
3. Od té doby, co jsem sám, jsem jak prasklej džbán 
   pláč té mojí vzdálené  já pořád v uších mám, 
   když loučil jsem se s ní  s tou dívkou nevinnou, 
   deset tisíc mil nás dělí  mořskou hladinou. 
R: