Mimozemšťan

Greenhorns

A 
Já umím mlčet jako hrob a kácet dříví je můj džob 
                             E 
se ženou tady žiju v horským sedle 
    E7 
mám ruce jako lopaty a chlupatej jsem po paty 
                               A 
a nejsem jen tak hned z něčeho vedle 
 
Námahu žádnou mi nedá zfackovat v lese medvěda 
a pak mi ještě za trest meje schody 
mám  pocit štěstí nesmírný, když dým se táhne z udírny 
a potrpím si na vepřový  hody 
 
Tuhle se drbu na noze, v tom zvednu oči k obloze 
a nade mnou tam divnej ešus  visel 
blikal jak stromek vánoční,  bylo to na mě náročný 
neb pištělo to jak lechtivej  sysel 
 
            D         A 
R: |: S rámusem nad lesem 
   E         E7                       A 
   neidentifikovatelnej předmět spad' sem :| 
 
My s mámou všeho nechali a mažem lesem na skály 
až na paseku, kde bouchla ta řacha 
tam oranžovej kouře mrak, kde rozplácnul se lesklej vrak 
a z něj ven ňákej potvorák se štrachá 
 
Měl troje uši, tykadla, měl chobůtek a chapadla 
a přísahám při fajfce s vlastním tabákem 
když si tak člověk odmyslí ty tykadla a nesmysly 
tak něco mezi jezevcem a žabákem 
 
Já umím mlčet jako hrob a cizí řeč není můj džob 
tak ukazuju, že jsem jeho přítel 
zkusím Verstehen sie?, maňana, pak prohrábnu se fousama 
a tiše šeptnu mámo připrav pytel! 
 
R: S rámusem ... 
 
Jak zmije syčel klikatá a drápal jako liščata 
však pevně držím, co jsme jednou chytli 
teď už tě osud nemine, už roztápí se kuchyně 
tak povídám mu Ušatej, seš v pytli 
 
Já umím mlčet, o to nejde, pod vejvrat se toho vejde 
očesal jsem vrak a schoval na dvorku, 
až se to trochu utiší, tak vyndám věci ze skrýší 
a smontuju si originál motorku. 
 
Já umím mlčet jako hrob a kácet dříví je můj džob. 
V tom velkým hrnci je jen trochu povidel. 
To řek' jsem vědcům z výzkumu, co pátrali strom od stromu, 
Nic zvláštního jsem tady v lese neviděl.