Já na to moc nejsem

František Nedvěd

C E A                    F
    Jako kluk jsem míval sen
     G                  C
u mě stál kantor s notískem,
     E
a on hned
             A
z matiky máš pět
      F     G       E
někdy stačí jen pár vět,
     A
abys vědel,
      F           G             C    G
kolik problému ti chystá velkej svět.
C
Naše třída elavíc pár,
F                C
to náš chlív byl větší.
         E      A            D
Když nám známky rozdával pán učitel,
  F   G       C           F
i ředitel měl řeči, že to pújde
      G
jenom chtít.

E          A
No a já už vědel sví,
D
že to zvládam s bídou,
F     G            E     A
tátúv krám, ten já dávno znám,
    F         G
ale učení, to učení,
    C           F G      C
jen stěží na to   já moc nejsem.

Přišla vojna zelená, chtěj mě učít střílet.
Nabíjet a zamířit, pak stisknou spoušť,
a jenom houšť
Tak vidíš, že to pújde, jenom chtít.

C          A
No a já už vědel sví,
D
že to zvládam s bídou,
F     G            E     A
tátúv krám, ten já dávno znám,
    F            G
ale střílení, to střílení,
    C           F G      C
jen stěží na to   já moc nejsem.

Běžel čas a já se bál, že nepoznám tou pravou,
Pak jsem v krámě prodával a najednou,
jsi přede mnou, jen stojíš,
tiše řekneš to sem já.

Najednou jsi vzpominám, na pár slúvek z mládí,
a rázem vím, konec trápění,
když tě nesmělou, chci obejmout,
tak šeptáš na to já moc nejsem.