G            F           C         G
1. Pomalu kouzlo ztrácejí básničky tobě napsaný,
                          F           C
   bláhovejch slůvek závějí po bitvě dávno prohraný
                G F C G
   ptám se, co dál.

2. Už jsi tak strašně dlouho pryč, a navíc přestala jsi psát,
   a teď si, blázne, klidně křič, v oddělení nálezů a ztrát
   se [: nedovoláš. :]
    G        F          C           G
*: Tóny rezavý oblohou pokouší se plout,
                         F             C               G
   o ně se tříští pozdravy, co k tobě nemohly už dolétnout.
          G              F          C
R: Kráso má, trhni tou dlouhou opratí,
               Ami                G
   vždyť ráno potkají se všechny cesty klikatý,
                          F         C
   vysněná, než se mi z hlavy vytratíš,
           Ami                G
   labutě čekají, až se zas vrátíš.

3. Stužkou svázaný příběhy psaný pod oltář,
   rituál roky skládaný a ráno místo písně snář,
   co mu stejně nevěřím.
R:
*: Už jsi tak strašně dlouho pryč, tak čekám, až mi začneš psát,
   z tý dálky, kde se schováváš, ani slunko nedokáže hřát.
*: Napiš mi aspoň slůvek pár, vždyť na to čekám, vždyť to víš,
   vždyť jsem ti o tom stokrát hrál, vzpomínku, lásko, nezničíš.
R: