Die Schore

Daniel Landa

R: "Jenom okamžik
   a bylo po všem
   Nastavená noha,
   a nebo jenom nedopatření?
   To už není důležitý,
   když už jsi padl
   a teď zkoušíš
   chytit svůj unikající život.
   
   Každej den si vidět, jak to zkoušíš na nádraží.
   A pak se, jak nejrychleji to jde,
   schovat někde v křoví.
   
   Tvůj život se stává lovem,
   při kterém si obojí.
   Lovec i lovený.
   A je jedno, jak pevný je tvý ego."
   
1. Moc změnit se
   máš jenom ty sám.
   Tvoje hraná převaha
   je totiž tvoje nastavená noha.
   
2. Odnaučils se plakat,
   cítit a taky milovat.
   Čím dýl u toho zůstáváš,
   tím blíž jsi smrti.
   
3. Všechno je jedno,
   žádnej zájem, na nic nemít chuť.
   A potom, teprve když jsi sám,
   potom přijde ten velkej šok.
   
4. Chodíš ulicema
   a máš prázdný kapsy.
   Musíš něco šlohnout,
   protože už nemáš žádný prachy.
   
5. Je úplně jedno, co děláš,
   stejně máš fízly za krkem.
   A přesně víš,
   že tě stejně jednou sbalej.
   Potom tě zatknou
   a na stanici dostaneš na držku.
   Ale držíš hubu,
   vždyť je to přece otázka cti.
   
R: Jenom okamžik....
   
6. Rád lžeš sám sobě,
   a taky celýmu světu.
   A když to musí být,
   tak taky jenom pro pár peněz
   
7. Jako kamikaze,
   beze smyslu a ideálu,
   kráčíš svojí cestou,
   ale tvoje srdce přece není z oceli.
   
8. Ďábel tě líbá, jako krásná žena
   svými horkými rty z chladného kovu.
   Ale ty jizvy nelze přehlédnout.
   Zastavil ses. Nemáš volbu.
   
9. Tvoje sny nemají žádnou cenu,
   protože heroin ti přináší smrt.
   Naposledy se nastřelíš
   a stříkačku najdou ve špíně.
   
R: Jenom okamžik....
   
*: Proč zrovna já? Scheiße!
   Proč se zrovna já musím teď loučit?
   Nikdy jsem radši neměl poznat heroin.
   Ale když už jsem byl takovej hlupák a brána se
   a brána se zavírá, ať je to varování
   pro všechny šílence, kteří se chtějí vydat touto cestou.