Bloudím městem bez cíle a sám,
že se šeří vůbec nevnímám,
i nostalgií zvou,
ty myšlenky co mojí hlavoü jdou,
jedna za druhou,
jako ovce ve snu putujou.

Ulicí jde za mnou jen můj stín,
není sám a to mu závidím,
i jiný stíny jdou, 
tou ulicí kde  z lidí ,je z lidí matný soul,
město rozzáří,
jenom bílý světlo s pasáží.

R: Krásnou Bůh mi dal sílu žít,
   krátkou chvíli vnímat a být,
   den nečeká žádnou přízeň,
   den nečeká žádnej 

Pocit mám že svět je zvrácenej,
cítím se tu sám a ztracenej,
chtěl brát i dát,
od všeho mít jen tak akorát.
umět brát i dát,
světu možná jednou jedinkrát.

R: Krásnou Bůh mi dal sílu žít,
   krátkou chvíli vnímat a být,
   den nečeká žádnou přízeň,
   den nečeká žádnej kýč.

   Krásnou Bůh mi dal sílu žít,
   krátkou chvíli vnímat a být,
   den nečeká žádnou přízeň,
   den nečeká žádnej kýč.
   
   Krásnou Bůh mi dal sílu žít,
   krátkou chvíli vnímat a být,
   den nečeká žádnou přízeň,
   den nečeká žádnej kýč.