Říkej, jak se máš

Dalibor Janda

1. Když spěcháš sám pěší zónou,
   a potkáváš tisíce tváří.
   A žádné z nich si nevšímáš, 
   v tom proudu lidí neznmých
   a tu náhle jedna oči připoutá.
   Je známá a nebo není,
   čas na tvářích podpisy mění.
   Je tohle ta tvá nádherná,
   tak milá pár let nazpátek,
   co ti řekla, že je láskou šílená.

R: Koukej se jsi to ty, říkej, jak se máš,
   jestli si ráda vzpomínáš,
   jak jsem já stokrát k ránu házel korunou, 
   jestli jít spát.
   A stokrát padalo nám štěstí do klína,
   s láskou den krásně začíná
   já jsem ty chvíle nikdy nepřestal mít rád.

2. Proč nemáš vlasy jak příboj.
   a džíny jsou už trochu z módy.
   A proč sny skrýváš pod víčky,
   s vánočními balíčky,
   proč si jenom všední
   ze dnů vybíráš.

R: Koukej se jsi to ty, říkej, jak se máš
   Jestli si ráda vzpomínáš,
   jak jsem já stokrát k ránu házel korunou, 
   jestli jít spát 
   A stokrát padla panna schválně místo lva 
   a slunce dýchlo na nás dva, 
   já jsem ty chvíle nikdy nepřestal mít rád. 
   Já jsem ty chvíle nikdy nepřestal mít rád.