Chceme jenom hrát a o životě zpívat a bavit vždycky plnej sál.
po krku nám jdou, každej máme svýho fízla, to abych se pomalu začal bát.
Naše texty trnem v oku na duši pálí, ani ve spánku klidu nenajdou.
svědomí tlačí a chtěli by rádi, nám kolem krku provaz utáhnout.
   
R:
Naše řady deno denně stále sílí
společnými silami se dostaneme k cíli
Chceš se s námi měřit chceš proti nám stát
mi to budem kdo se bude naposledy smát.
    
Mi tu budem stále, jako vaše stíny, vaše činy terčem našich slov.
Až nás to zlomí, nastoupí jiní a bude narůstat jejich zlost.
Zaslepenost a lidská hloupost *postorukou* dala vám.
Už je pozdě na sebe lítost, vyrůstal jsi v každý *desce* sám.
    
R: