Chlap co chce mou Jinny

Mirek Černý

Právě touhle ulicí, až se vzbudí den,
půjde pistolník, půjde desperát,
tvrdí, že mou Jinny si vodvede,
Jinny, kterou mám tak rád.

Všem ve městě vypráví, že ho miluje,
nikoho dřív tak ráda neměla,
jestli mu ji nedám, všem slibuje,
že mě klidně voddělá.

Říkaj vo něm, že je krásnej,
a co chce mít, vždycky má,
já prej nemám šanci žádnou,
je mnohem mladší, než já.

Právě touhle ulicí, až se vzbudí den,
půjde pistolník, půjde desperát,
tvrdí, že mou Jinny si vodvede,
Jinny, kterou mám tak rád.

Nikdy nikde v práci nebyl,
nikdy nebyl ve škole,
a bydlí prej u ňáký ženský,
s ní a s jejím manželem,

ale vona se pouze v něm vidí,
všechno, co chce, to mu dá,
až zjistí, že se jí ztratil,
nikdy to nepřekoná.

Právě touhle ulicí, až se vzbudí den,
půjde pistolník, půjde desperát,
tvrdí, že mou Jinny si vodvede,
Jinny, kterou mám tak rád.

Slunce už mu do zad praží,
v očích má zář přízraků,
a pravou rukou si zkouší
nejkratší cestu ke kolťákům.

A jak tady teď před ním stojím,
rty se mu roztřásly.
Před tejdnem mu bylo pět roků
a Jinny budou letos tři.

Když spořádal sám celej štrůdl
a colu jsme spolu dopili,
odvez jsem ho domů k mámě,
a Jinny je v bezpečí ... aspoň na chvíli.