O PŮLNOCI V TEMNÉM HRADU
HLEDÁ TĚLO SVOJU HLAVU.

O PŮLNOCI NA KAMENÍ 
LEŽÍ HLAVA BEZ BRNĚNÍ.

TĚLO CHODÍ V TMAVEJ CHODBĚ
V TAJEMNEJ PŮLNOČNÍ DOBĚ.

DÍVČA MLADÉ SA NEBÁLO,
ZA TÝM TĚLEM PONÁHLALO.

POHLEĎ, DÍVČA, DO MEJ TRUHLY,
HLAVA MŇA VELICE BOLÍ.

POMOŽ, DÍVČA, MOJÉJ HLAVĚ
DOJÍTI POKOJA V HROBĚ.

VEZMI, DÍVČA, VŠECKY GROŠE,
DAJ TY ZA MŇA SLÚŽITI MŠE.

DOM BĚŽALA, NEMEŠKALA,
VŠECKY BÍLÉ GROŠE VZALA.

A JAK KNĚZ MŠU DOKONÁVAL, 
TAK SA ČERNÝ KAMEŇ PUKAL.

DĚKUJU TI, MOJA MILÁ, 
ŽES MŇA Z PEKLA VYKÚPILA