Stín nad Toledem

Bratrstvo luny

Ostří toledského nože
Ve službě hrozeb září leskem
Oslavy a po nich pohřeb...
Jen Smrt sedí na trůnu jistém!

Kdopak si myslí, že je víc než smrt?
Kdopak si myslí, že život může dát?
Kdopak si myslí, že vtělený je Bůh?
Kdopak si myslí, že život může brát?

Nad Toledem se mraky stahují
Ta tíseň křičí z rytin Goyových
Tajo se plazí jak slizký had smrti
Duše tradic Alcazaru krvácí

V spřežení idejí výkvěty talentů doby
Pilulky zlaté léčí bičování duší
V spřežení idejí k cílům přes mrtvoly
Katův výklad pergamenů mučit krásnou ženu

Vidím ty konkubíny řádů svatých
Navlečených do přepychových kápí lží
Do sítnic vypalují stíny okázalé chrámy
Požírajíc víru, kterou nabízí

Kdopak si myslí, že je víc než smrt?
Kdopak si myslí, že život může dát?
Kdopak si myslí, že vtělený je Bůh?
Kdopak si myslí, že život může brát?

Nad Toledem se mraky stahují
Ta úzkost hledí z pláten Grecových
Tajo se plazí jak slizký had smrti
Autodafé morem hranic hořících

Milosrdní k žebrákům, které okrádají samy
Okovy zní jako zvony, utichají do prázdnoty
Těžká vrata chrámů víry, říhající tlamy
Lichvy metafyziků dějiny stelou mrtvolami

Vidím ty konkubíny řádů svatých
Jak pod štíty imunity hoře přečkají
Když maska smrti červené kráčí krajinami
Pantheon se otvírá i Bohům prastarým

Nad Evropou se mraky stahují
Svědectví doby odvážných umělců
Vina se plazí jak slizký had smrti
Ty příběhy vrací řády nových šílenců

Ostří vraždících nožů
Ve službě moci zbrocených krví
Oslavy a po nich pohřby...
Jen smrt sedí na trůnu jistém!