Miláček

Bokomara

Dopis přišel nečekaně – někdy koncem ledna
miláčku promiň – už nejsi miláček
prej to byla se mnou nejspíš jen formule jedna
brzda plyn – a brzda plyn - a tisíc zatáček

Že to byla nudná plavba na nákladní lodi 
že to mohla poznat už tenkrát u mola
s novým rokem novej chlap – prej – znáš to, jak to chodí
psala, že jsem v pořadí, že nejspíš zavolá

R: Psala, že jsem v pořadí stopadesátej třetí 
   takže zase ahoj – za stopadesát let 
   byl jsem pro víceméně jen doplněk k pleti 
   trochu trouba – trochu drsňák – mužskej jako jed

Že jsem vždycky házel háček na protějším břehu
a pak za ní ťapkal podél vody s buzolou
že to byl jen závod v orientačním běhu
ve kterým jsem neprošel poslední kontrolou

Že by se mnou stejně nešla přes uzoučkou lávku 
že to vždycky spláchnu jednou hloupou písničkou 
tím vám pane vrchní zdůvodňuji objednávku
velký kafe, rum – a pevnej provaz se smyčkou

R: