Na dnešek jsem měl divnej sen,
už slunce pálilo a před salónem
stál v prachu dav, 
v tvářích v cejch očekávání.

Uprostřed šibenice, 
z hrubých klád,
šerifův pomocník sejmul 
odsouzenci z hlavy kápi
a dav zašuměl překvapením.
I já jsem zašuměl překvapením,
ten odsouzenec jsem byl já
a šerif četl neúprosným 
hlasem rozsudek:

Pověste ho vejš, 
ať se houpá, 
pověste ho vejš, ať má dost,
pověste ho vejš, 
ať se houpá, 
že tu byl nezvanej host.

Pověste ho,
že byl jinej, 
že tu s náma 
dejchal stejnej vzduch
pověste ho, 
že byl línej 
a tak trochu dobrodruh.

Pověste ho za El Paso, 
za snídani v trávě 
a lodní zvon,
za to,
že neoplýval krásou
že měl country rád,
že se uměl smát i vám.

Nad hlavou mi slunce pálí,
konec můj nic neoddálí.
Do mejch snů se dívám z dáli
a do uší mu stále zní 
tahle píseň poslední.

Pověste ho za tu banku, 
v který zruinoval svůj vklad,
za to, 
že nikdy nevydržel 
na jednom místě stát.

Nad hlavou mi slunce pálí,
konec můj nic neoddálí.
Do mejch snů se dívám z dáli
a do uší mu stále zní 
tahle píseň poslední.

Pověste ho za tu jistou, 
který nesplnil svůj slib
že byl zarputilým optimistou 
a tak dělal spoustu chyb.

Pověste ho, že se koukal, 
a že hodně jed a hodně pil,
že dal přednost jarním loukám
a pak se oženil 
a pak se usadil a žil.

Nad hlavou mi slunce pálí,
konec můj nic neoddálí.
Do mejch snů se dívám z dáli
a do uší mu stále zní 
tahle píseň poslední.

Pověste ho vejš, 
ať se houpá, 
pověste ho vejš, 
ať má dost,
pověste ho vejš, 
ať se houpá, 
že tu byl nezvanej host.

Pověste ho, 
že byl jinej, 
že tu s náma 
dejchal stejnej vzduch
pověste ho, 
že byl línej 
a tak trochu dobrodruh.
Pověste ho za El Paso, 
za snídani v trávě 
a lodní zvon,
za to,
že neoplýval krásou
že měl country rád,
že se uměl smát.
Pověste ho vejš....