A          C          D
1. Ač týrán, mučen, zabíjen,
   nevydá hlásku;
   proč se nemstí, kdo ví jen?
   Snad zná jen lásku.
   Když sekera se zatíná
   do jeho těla,
   moje ústa zamčená
   křičet by chtěla:

   E                    B
R: Ty ruce pryč, máte v nich klíč
   H                        G         F#
   k životu na Zemi, k čistému vzduchu;
   E                        B
   máte v nich kód k tajemství vod -
   F#                            G     G#
   - jenomže bohužel křičím jen v duchu.
   A oni jdou konat věc zlou;
   parťáci zkušení nováčkům radí:
   "Je to jen strom, páteř mu zlom
   a hlavu usekni! Komu to vadí?"

2. Mlčí, trpí, umírá,
   v popel se mění;
   člověk půdu zabírá,
   rozum v tom není.
   Až je všechny vykácí,
   zapláčem´ trpce,
   svět se stane kremací...
   Mor na ty blbce!

R: Ty ruce pryč...