C               F6     F#6 G6          C
1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,
                 F6     F#6 G6                   C
   tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,
               Fadd9     G7      Ami          Cdim7
   přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží
             F6 F#6 G6      C
   podivnej pták, pták nebo mrak.

    C           F6     F#6 G6           C
R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
                F6     F#6 G6      C
   vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
                F6     F#6 G6      C
   telegrafní dráty hrajou ti už léta
              F6 F#6 G6   F#6 F6  C
   to nekonečně dlouhý monotónní blues,
      C                     F6 F#6 G6      F#6 F6  C
   je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.

   C               F6     F#6 G6          C
2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj'
                F6      F#6   G6                C
   co si radši počkaj' až se stmí a pak šlapou dál
               Fadd9   G7     Ami        Cdim7
   po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí
               F6 F#6 G6   C
   celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
                F6     F#6 G6      C
   vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
                F6     F#6 G6      C
   telegrafní dráty hrajou ti už léta
              F6 F#6 G6   F#6 F6  C
   to nekonečně dlouhý monotónní blues,
      C                     F6 F#6 G6      F#6 F6  C
   je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.
                            F6 F#6 G6      F#6 F6  C
                     nohama stíráš rosu na kolejích.