Emi G D C
Kdo mě spálil já se ptám, údiv nad proměnou od rána mám,
Emi G
kdo mě spálil, když jen hřál,
D C
parfém spáleniště navždy mi dal.
Emi D C G Emi
Od rána dech ženy už znám, óóóó, vůni ženy už znám, óóóó.
Ženskou vůni cítit mám, když mě obejmou i když budu sám,
vůni dávnou, vzácnou kořenou
stejnou nad Vltavou i nad Seinou.
R: Od rána dech ženy už znám, óóóó, vůni ženy už znám, óóóó,
vůni ženy už znám, óóóó, vůni ženy už znám. (stále ji cítím)
R: + od rána ji cítím.
R: + provždy a stále.
R: